16.11.2020
Rozhovory

Dům Radost – dominanta dolního Žižkova s bohatou historií byla lidem dlouho nepřístupná. Změnila to až skupina investorů, která budovu v roce 2019 koupila. Jaké jsou jejich plány s dlouho zanedbávaných místem? Na to jsme se zeptali jednoho z majitelů, Martina Loudy, který má současně i výkonnou funkci a je zodpovědný za rozvojdomu a jeho budoucnost.

Proč jste se rozhodli do domu investovat?

Radost je unikátní budovou na naprosto jedinečném místě.V mých očích má obrovský potenciál, který dosud nebyl naplno využit. Já jako Žižkovák cítím k tomuto místu velký historický dluh a pevně věřím, že se nám nyní podaří být u vzniku něčeho opravdu výjimečného. Dolní Žižkov byl Pražany dlouho neprávem přehlížen. Nyní i díky nám ožívá a dům Radost by podle nás měl být logickým centrem a dominantou tohoto místa. Takže pro nás, co jsme dům koupili, je to obrovská příležitost, jak lokalitě pomoci s dalším rozvojem…a třeba tady i zanechat nějaký odkaz, na který budou naše děti hrdé.

Vy jste dům po dlouhých letech, kdy sloužil jako sídloodborů, otevřeli veřejnosti. Co vás k tomu vedlo?

Dům byl už v době svého vzniku zamýšlen jako sídlo Všeobecného Penzijního Ústavu a jeho funkce odpovídaly tehdejším požadavkům zadavatele. yly zde kanceláře pro cca 1000 úředníků, služební byty pro vedení společnostia obchody a služby pro zaměstnance. Po druhé světové válce se změnil majitel, az domu se postupně stal uzavřený kolos bez dynamiky a funkce pro okolí. Ato je z našeho pohledu špatně. Dominanta na tak úžasném místě prostě vysloveně láká k tomu, aby se stala živým kulturním a sociálním centrem dolního Žižkova, který se začíná měnit a po letech probouzet. Proto by byla hrozná škoda takto výjimečnou stavbu, která po právu patří mezi architektonickou avantgardu, nechat dál nepřístupnou veřejnosti. Takže naším prvním logickým krokem samozřejmě muselo být otevření Radosti veřejnosti.

Co Radosti aktuálně najdeme?

I nadále tvoří velkou čás tprostoru kancelářské prostory, které nabízíme mladým firmám, startupům, jiné zase nabízíme jako ateliéry umělcům. Současně velkou část kanceláří stále jako nájemci využívají odborové svazy, které dům v minulosti vlastnily. Jsou tu také byty a komerční prostory na ulici Seifertova a u Rajské zahrady. Všechny prostory však plánujeme upravit tak, aby vyhovovaly současným potřebám a odpovídaly standardům 21. století a ideálně sloužily i dalších 100let.

Unikátním místem je pak střešní vyhlídková terasa s barem, který provozuje známý pražský kavárník Ondřej Kobza. V přízemí najdete jedinečnou funkcionalistickou kavárnu, kde pořádáme různé výstavy a vernisáže ve spolupráci s The Chemistry Gallery a máme tady pobočku knihkupectví Page Five. V bývalém kongresovém sále Přítomnost jsme ve spolupráci s Aerofilms a festivalem Spectaculare otevřeli butikové kino, které je možné využít i jako moderní multifunkční sál ke konání konferencí nebo koncertů či pořádání soukromých večírků.

Co znamená, aby odpovídaly potřebám 21. století?

Dům byl dokončen v roce 1934, tedy skoro před 90 lety. Byly zde vystavěny kanceláře, byty, prostory pro volnočasové aktivity a zábavu, obchodní prostory. To vše potřebujeme pro život i dnes. Ale náš životní styl se změnil, potřebujeme jiné vybavení, jinou infrastrukturu. Zároveň se tehdy třeba moc neřešilo, a to je teď všeobecně velké téma, spotřeba energií. Aktuální energetická náročnost provozu domu je neudržitelná a ekologická zátěž pro město je také vysoká.Nejen že máme obrovské náklady na vytápění i chlazení domu, ale zároveň je dům obrovským zdrojem tepelného záření do okolí.

Děláme samozřejmě dílčí úpravy, které jsou limitovány tím,že je dům kulturní památkou. Celková revitalizace domu, kterou bychom rádizahájili do pěti let, je ale nevyhnutelná. Nejen proto, aby všechny kanceláře abyty odpovídaly dnešnímu standardu, ale i proto, aby byl provoz domu ekologickya finančně udržitelný. Naší prvotní snahou však je, po letech chátrání, budovu obnovit s respektem k autorům stavby, architektům Josefovi Havlíčkovi a Karlu Honzíkovi, a navázat tak na historii nemovitosti, nejen tím, že z domuopět vytvoříme budovu s nejmodernější technologií.

K domu patří ještě přilehlý pozemek před stadionem Viktorky Žižkov…

Ano, je to tak, Náměstí Radost spravujeme také. Když jsmedům koupili, byl tento pozemek hodně zanedbaný, a proto jsme pro něj hledali vhodné využití. Snažili jsme se z něj dostat pryč osoby bez domova a vytvořitna něm zázemí pro kulturní a společenské akce. To se ale setkalo s nepochopením a stížnostmi. To nás však neodradilo, pořád chceme, aby náměstí Radost sloužilo okolním obyvatelům, konaly se tam kulturní akce, farmářské trhy nebo různé sezónní aktivity. Zjistili jsme, že to bude cesta na dlouhou trať. Chceme jednat s místními spolky a radnicí a budeme se snažit, aby toto náměstí plnilo svou funkci, sloužilo obyvatelům a aby se tam nemuseli lidé po setmění bát chodit.

Mluvíte o Žižkovu se zápalem a nadšením. Jaký je vlastně Váš vztah k této části města?

Jsem velký místní patriot. K Žižkovu a jeho blízkému okolí mám velmi silný vztah, protože jsem tu trávil své dětství a současně jsem se přibližně před dvěma lety s rodinou přestěhoval poblíž náměstí Jiřího z Poděbrad. Proto si dobře uvědomuji, co místním obyvatelům chybí a jaké má Žižkov silné a slabé stránky. Je to jeden z důvodů, proč budu dělat vše pro to, aby dům Radost začal sloužit lidem z okolí a přilákal pozornost i lid íz jiných čtvrtí.  

Mám velkou radost z toho, že dochází k postupnému rozvoji v dolní části Žižkova a chci, aby se modernizace domu Radost stala symbolem této změny a vrátila Žižkov zpět do oblasti zájmu lidí, kteří zde budou chtít bydlet, pracovat a trávit volný čas.

Jak vidíte dům třeba za 10 let?

Z domu RADOST a jeho blízkého okolí se vytvoří živý městský organismus, který se stane součástí běžného života nejen obyvatel Žižkova, ale i vyhledávaným místem návštěvníků Prahy, kteří chtějí zažít špičkovou architekturu a nechat se inspirovat unikátní atmosférou. Bude to místo, kde lidé bydlí, pracují, baví se a tráví volný čas. Věřím, že z Radosti bude opět takový dům, jaký z něj chtěli mít jeho autoři – tedy ne mrtvý blok, ale vzdušný, živý a průchozí celek, který svému okolí dává přesně to, co potřebuje.

Související články

1.6.2020
Rozhovory

S malbou začal "až" ve svých 20 letech. Nadání se však na věk neptá a prostě se projeví. Jakubův talent je nesporný a jeho malby působí neobyčejně silně...

2.3.2020
Rozhovory

V Parku Radosti vyrostl jako květinka na zelené louce bar Smutek, který je projektem Žlutého karavanu. Už se v tom trochu ztrácíte? Nebuďte smutní, všechno se dozvíte v rozhovoru s Jakubem Koulou a Lukášem Houbou, kterých jsme se ptali na jejich inspiraci v Praze i zahraničí, pohled na vývoj kultury a veřejného prostoru v Praze a taky třeba na to, jestli domy mají duši.

Sledujte nás
na sociálních sítích

Dostávejte nejdůležitější novinky e-mailem

Odebírat newsletter

Přihlášení k odběru novinek

Díky newsletteru budete vědět jako první mimo jiné o nových článcích na blogu a aktuálních nabídkách pronájmů.

Formulář se nepodařilo odeslat. Zkontrolujte prosím správnost údajů a nebo nás kontaktujte.