23.11.2021
Současnost

Diskutujeme, představujeme a ptáme se! Jsme rádi, že se denně potkáváme s řadou zajímavých lidí, kteří náš záměr podporují. Děkujeme všem, kteří s námi ochotně diskutují a spolupracují na projektech, díky kterým oživujeme Prahu 3 a zejména Žižkov už teď.

OSMD

„Občanské sdružení majitelů domů, jako spolek sdružující především původní vlastníky nájemního bytového fondu, podporuje projekt přestavby původního Domu odborových svazů, nyní známého pod názvem Dům Radost, na moderní bytový komplex určený pro dlouhodobé nájemní bydlení.“

Sdružení nájemníků České Republiky

Dne 15.10. došlo k podpisu memoranda o spolupráci mezi Domem Radost a Sdružením nájemníků České Republiky, kde je mimo jiné projekt rekonstrukce Domu RADOST na dlouhodobé dostupné nájemní bydlení doplněné o společensko-kulturním centrem v podobě, kterou připravil investor ve spolupráci s Qarta Architektura označen za významný a kladný počin na nemovitostním trhu v Praze.

Celé znění memoranda zde.

Memorandum podepsali Tomáš Kašpar, leader projektu Dům RADOST a Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků.

Thomas Vonier

Na Thomase Voniera, prezidenta Mezinárodní unie architektů, působí dům zdálky jako zajímavá stavba, která už však viditelně neplní svůj účel.

Celá řada měst má takové velké budovy, které v určitém čase v historii sloužily konkrétnímu účelu, který však přestal být v současnosti relevantní. Otázkou je, co s takovými budovami dělat? Je zcela jasné, že budovy se musí přizpůsobit, měnit a reagovat na požadavky doby. Pokud je dnes potřeba bydlení, ale nikoliv malé byrokratické kanceláře, dává podle mě všechen smysl přestavět takovou budovu pro účely bydlení. Vy se navíc snažíte zachovat to, co bylo na budově důležité a charakteristické, ale pochopitelně se musíte také přizpůsobit současné poptávce trhu. Každé dnešní Evropské město jakékoli velikosti má potíže s dostupným bydlením v centru a je to velmi složité. Žiji v Paříži a pro normální rodiny je tam velmi obtížné dovolit si místo pro život, natož pro studenty a lidi, kteří se životem teprve začínají. Takže i my neustále hledáme příležitosti, jak zajistit cenově dostupné bydlení v centru. To je jedna věc. Druhou věcí je obrovská původní investice, kterou tady už máte! Máte zde obrovské původní investice do materiálů a stavebních prací, takže pokud existuje vyhlídka na záchranu této základní původní struktury a investice, která již byla jednou provedena, a její přeměna na něco nového a produktivního, je to to nejlepší z obou světů. Jste navíc blízko železniční stanici, jste blízko všem druhům dopravy, hned vedle mate ekonomickou fakultu... takže dává ten největší smysl možnost multifunkčního využití, tedy doplnit bydlení dalšími službami tak, aby se budova stala součástí města.  Nyní jen zabírá pozemek a není doopravdy přístupná mnoha lidem. Když jste ale uvnitř, má velmi atraktivní atributy. Velké prostory, spoustu světla, nádherný výhled na město z vyšších pater, krásnou střechu. To vše jsou zdroje, které lze použít.“             
Thomas Vonier

Konference RENESANCE NÁJEMNÍHO BYDLENÍ

V říjnu v našem butikovém kině Přítomnost proběhla odborná konference o nájemním bydlení za účasti odborníků z řad developmentu, investorů, správců budov, právníků, pojišťoven i bank. Nechyběli ani zástupci města a plánování či názory na bydlení nájemníků samotných.

"Nájemní bydlení je při nedostupnosti vlastnického bydlení budoucnost. My máme zkušenost a umíme to, ostatní k nám chodí pro radu. Jsme šťastní, a současně je správně, že se tato konference koná právě u nás. Přineseme totiž do Prahy 3 až 650 bytů dlouhodobého dostupného nájemního bydlení. Samotný produkt nájemního bydlení již svojí podstatou ukazuje na solidnost investora a důvěru v jeho myšlenky."
Tomáš Kašpar, leader projektu Dům Radost a viceprezident Asociace nájemního bydlení

DESIGNBLOK/ diskusní fórum

V rámci Designbloku se u nás uskutečnilo diskusní fórum s názvem Česká radost, DŮM RADOST a radost v nás. O tom, jak dělat radost ve veřejném prostoru a jak je to v plánu dělat v Domě RADOST, diskutovali:

Martin Wichterle (průmyslník, moderátor debaty)

Helena Dařbujánová (designérka a architektka)

Ondřej Kobza (pražský kavárník)

Leon Jakimič (zakladatel společnosti Lasvit)

Jiří Řezák (architekt QARTA Architektura)

Rony Plesl (designér a profesor na UMPRUM)

„Já obrovský propaguji, aby se propojovali byznysmeni, umělci, studenti, důchodci, psi … slepice, kohouti, vrabci. Aby prostě lidi žili pohromadě, aby si tolik nezáviděli a nepomlouvali se. Nemysleli si, že každý byznysmen je zloděj a každý student je chudák, který jezdí autobusem. Já si myslím, že je strašně důležité, aby se propojovaly komunity a různé „třídy“ a to si myslím, že by měli zařídit architekti.“   Rony Plesl
„Já mám rád architekta Petra Hájka, který mi pomáhal se střechou Lucerny a ten má takový pojem Anastomozis a říká, že v Praze už je spousta věcí postavených, ale je potřeba je propojovat. Anastomozis je totiž propojení třeba dvou orgánu v těle, třeba uší.  Takže mě taky zajímají tyhle propojování, který ozdraví celý proces fungování města. Bavilo by mě, kdyby třeba podél Smetanova nábřeží vznikl nějaký ponton nebo nějaká lávka. Čím víc takových propojek nebo zprůchodnění něčeho, aby tam byl vzduch a proudili tam lidi. To je pro mě to hlavní. Já nejsem architekt, takže já nemám názor na stavby, třeba na Filharmonii. Mě baví vytvářet tu filharmonii jednorázovýma akcema třeba na Vltavě na nějakém pontonu. Takže se necítím být kompetentní vyjadřovat sek těm stavebním věcem. Ale právě i filozoficky je třeba pracovat s tím, co už je postaveno a uvažovat o tom, jak jinak se dá ta věc ještě otevřít. Pan Josef Omáčka třeba tvrdí, že Václavak se dal kdysi obejít celý jen těma dvorama, kde byly restaurace a tančírny a všechno se to ještě před 50 lety dalo obejít.“   Ondřej Kobza
„(…)Pokud je za nějakým projektem renomovaný architekt, spojený s developerem, který má nějakou vizi a má i prostředky, aby se ta vize dala naplnit. Tak by to to město, jednotlivý odbory a památkáři měli vzít v potaz. (…) Je to o komunikaci a o propojování starého s novým. Nebát se propojovat staré s novým, to je hrozně silné. To je jak ta naše skleněná roubenka mezi dvěma starýma roubenkama, v tom vidím velkou přidanou hodnotu.“   Leon Jakimič
„Z hlediska urbanismu nám umírají centra a my v místech kde máme vysoké školy a máme tam velkou koncentraci mladých lidí, tak dneska nám ti mladí lidi jezdí někde na kraj města bydlet. Naskýtá se nám možnost, protože nejvíc to centrum města užívají mladí lidé – máme tam kluby, život a chceme tam být. Mně se líbí, že ten jejich návrat jsme my schopni umožnit. Navíc oproti jiným projektům, se tu vkládá ta nová funkce, těch služeb, které budou ovlivňovat i širší okolí a dolní Žižkov může ožít. Vkládá se tu kultura, dnes sedíme v sále, který se používal na nějaké konference a dnes je to kino! Je to o oživení nejenom domu, ale i toho místa. A to se mi líbí na tomhle projektu, že se nedívá jen dovnitř, ale i směrem ven a má k tomu investora, který to takto vidí úplně stejně.“    Jiří Řezák
„Pojďme zkusit bojovat za to, ať u nás stavby získávají novou funkčnost a vznikají takové věci jako je Radost. Změnou Revolučního odborového hnutí na Žižkovský highline, který možná změní celou tu čtvrť.“    Martin Wichterle

Celá diskuze zde.

Výstava architektů QARTA ARCHITEKTURA

V rámci Designbloku si navíc v 11.NP autoři vítězného návrhu na podobu rekonstrukce připravili v 8 kancelářských jednotkách výstavu s názvem Revize, Revitalizace, Rekonstrukce, Respekt – kde si návštěvníci mohli s výkladem prohlédnout plánovanou rekonstrukci.

Petr Hájek

Díky spolupráci s Petrem Hájkem našla do RADOSTI cestu řada umělců a jeho umělecké výstavy oživují společné prostory již dva roky.

V Domě Radost realizuje The Chemistry Gallery výstavy nejmladší generace vizuálních umělců již od poloviny roku 2019. Dříve uzavřená a nepřístupná budova se pod vedením nových majitelů otevřela veřejnosti, a to právě také tím, že se v budově začaly pravidelně pořádat výstavy současných umělců. Stávající stav budovy ale neumožňuje její další fungování. Plánovaná citlivá rekonstrukce podle návrhu studia QARTA Architektura má za cíl budovu ještě více otevřít a vytvořit také více místa pro další kulturní akce. Budova se tedy díky rekonstrukci může stát přirozeným kulturně společenským centrem dolního Žižkova a získat zpět svou původní krásu, která ji v současné době chybí. Oceňuji, že pro nalezení správného účelu rekonstruované budovy se její majitelé inspirovali také podobnými projekty v zahraničí, kdy staré budovy hledaly svůj nový účel, což je jediný způsob, jak podobné stavby zachovat funkční i do budoucnosti."

Michal Rapant

Mladý výtvarník Michal Rapant vystavoval v Domě Radost od 12.8. do 12.11.2021.

" Můj názor je ten, pokud stavba je ve špatném stavu a už neplní takovou funkci pro kterou byla postavena, tak se buď zrekonstruuje a vytvoří se pro ní účel, který bude plnit, nebo se strhne a postaví se nová budova s konkrétním účelem.  V tomto případě by byla velká škoda, kdyby dál chátrala a musela být stržená. Není novinkou, že se staré budovy s účelem jako je nádraží, železárna, trafostanice, telegraf, elektrárna, atd. opraví a vytvoří se nový kulturní prostor v industriální budově. Pro mě je tohle cesta jak dát nový život staré budově.

Lukáš Hejlík

Lukáše Hejlíka jsme si už dříve pozvali na konzultace při plánování nabídky a zázemí pro gastronomické služby. Když u nás na Střeše pořádal vyhlášení soutěže Food Blog Roku, zeptali jsme se ho, jak celý náš záměr vlastně vidí.

Jaký je váš vztah k Domu Radost, Lukáši?

„Já ten příběh Domu sleduji a byl jsem tady už několikrát na jistých konzultacích, protože vím, že ten budoucí projekt se bude (a držím mu palce, pokud vyjde) týkat i dost gastra a komunit a kultury a toho, aby byl dům otevřený veřejnosti. Od gastra, food beverage, klubu a kultury, kina ale i bytů. A mně se to samozřejmě líbí. Sleduji, jak je ta cesta dlouhá a trnitá a držím palce ať to všechno dobře dopadne. A těším se, že třeba budu někdy moct dorazit a dát si tady to pivo, který se tady má vařit a má se jmenovat RADOST.“

A na celkovou rekonstrukci se díváte jak?

Já mám rád funkcionalismus a vím, že je to hrozně těžký. S docela podobným záměrem jsem sledoval, jak se měnil ve Zlíně, v baště funkcionalismu, Baťův obchodní dům a povedlo se to. Takže je důležité k tomu vždycky najít tu odvahu, věřit tomu investorovi a architektovi. A samozřejmě je potřeba to hlídat, ale na druhou stranu mít i tu odvahu. Chápu samozřejmě, že to řešíme v Praze, poměrně blízko centra a že je to tady ožehavé, ale ten dům je a bude krásný. A bylo by super navázat na jeho tradici a historii a dát tomu dnešní život. Jak jsem říkal – otevřít ho. A jestli jsem to dobře pochopil, tak ten projekt se o to snaží.“

 Celé video z rozhovoru zde

CO SI MYSLÍ VEŘEJNOST?

 V Praze3 proběhly dva průzkumy mezi veřejností. Celkem se jich zúčastnilo 420 osob. (Jeden z průzkumů vznikl v rámci diplomové práce studenta VŠE, cílený byl na obyvatele Prahy a byl distribuován prostřednictvím facebookové stránky Praha 3.)

 Závěry:

·     75% osob nemá v současnosti důvod dům navštěvovat.
·     Na 70% dotázaných v současnosti dům působí nepříjemným nebo spíše nepříjemným dojmem.
·     Nikdo z dotázaných nezvolil možnost, že je pro něj dům rozhodně příjemný.
·     90% osob si myslí že je vhodné budovu revitalizovat a změnit její funkčnost.
·     Nikdo neuvedl, že by se s ní rozhodně nemělo nic dělat.

 

Za kladné posudky a hodnocení projektu také děkujeme celé řadě odborníku z oboru.

Související články

4.11.2021
Současnost

Co pro vás při výběru nové kanceláře hraje největší roli? V Praze je to jistě dobrá dopravní dostupnost, abyste netrávili na cestě víc času než v kanceláří. Rozhoduje určitě i cena nájemného, které může s vašimi měsíčními výdaji podstatně zahýbat...

1.10.2021
Současnost

Co pro Vás plánujeme na říjen a co je u nás nového?

Sledujte nás
na sociálních sítích

Dostávejte nejdůležitější novinky e-mailem

Odebírat newsletter

Přihlášení k odběru novinek

Díky newsletteru budete vědět jako první mimo jiné o nových článcích na blogu a aktuálních nabídkách pronájmů.

Formulář se nepodařilo odeslat. Zkontrolujte prosím správnost údajů a nebo nás kontaktujte.