To nejnovější z Radosti

V Parku Radosti vyrostl jako květinka na zelené louce bar Smutek, který je projektem Žlutého karavanu. Už se v tom trochu ztrácíte? Nebuďte smutní, všechno se dozvíte v rozhovoru s Jakubem Koulou a Lukášem Houbou, kterých jsme se ptali na jejich inspiraci v Praze i zahraničí, pohled na vývoj kultury a veřejného prostoru v Praze a taky třeba na to, jestli domy mají duši.

Hledáte místo pro práci nebo vaši firmu? Tak to bychom o něčem věděli. Přečtěte si, proč je dobré mít své místo v našem domě.

Náš dům má nové majitele, kteří ho chtějí po dlouhých letech probudit k životu. Symbolem této přeměny je nový název, vizuální identita a velké plány do budoucna. Přečtěte si, jak to celé vzniklo!

Tradiční víkendový svátek milovníků architektury, festival Open House Praha, přilákal o víkendu 18.–19. 5. tisíce návštěvníků do otevřených budov po celém městě. Jednou z nich byla i naše Radost. Co je čekalo?

Karel Honzík a Josef Havlíček – dva velcí architekti, jejichž odkazem je řada významných staveb, včetně domu Radost. První spočinul na pražském Slavíně. Místo posledního odpočinku druhého z velikánů, Josefa Havlíčka, se netěšilo stejné úcty. Donedávna.

Jedenáct pater a padesát dva metrů. Tak málo stačilo v půlce třicátých let k tomu, aby se o novostavbě Všeobecného penzijního ústavu na Žižkově mluvilo jako o mrakodrapu. To by se mraky musely válet opravdu hodně nízko... Ale ruku na srdce, i oněch padesát metrů výšky znamenalo za první republiky významný stavební pokrok.

S nástupem funkcionalismu se v meziválečné architektuře začaly hojně uplatňovat keramické obklady fasád. Stavitelé si je oblíbili pro snadnou údržbu a odolnost. Kachlíkový rastr navíc skvěle podtrhoval strohost a důslednou pravoúhlost nastupující moderny. Někteří lidé ale dodnes nemohou keramickým obkladům přijít na jméno a posměšně stavbám přezdívají „kachlíkárny“. Prohlédněte si galerii těch nejslavnějších „kachlíkáren“ na pražském území.